Český dialog bez dialogu

Halo noviny 18. 6. 2008
Jaroslav Kojzar
poslanec komunistické strany v parlamentu České republiky
V minulých dnech se mi do ruky dostal časopis Český dialog - Czech Dialogue, jenž vydává pro naše občany i Čechy žijící v zahraničí vůbec Mezinárodní český klub a šíří Česká centra, tedy naše kulturní instituce v područí zastupitelských úřadů.
Jeho cílem je představit nás, naše myšlení, světu. Prostě naši demokracii a všechno, co s ní souvisí. Jak tedy, podle vydavatelů Českého dialogu, nás má vidět svět? Namátkou jsem listoval jeho stránkami a leccos mě zaujalo. Dovolte, abych ocitoval několik pasáží z několika článků, uveřejněných právě v tomto periodiku, jež má krajanům přiblížit život (?) v naší zemi?
Z polemiky s prezidentem Václavem Klausem, jenž ve svém novoročním projevu odmítl některé antikomunistické aktivity Štětinova týmu a lidí kolem paní Kavalírové, stojí za zaznamenání tato slova: V rozmezí několika málo dní jste znevažujícím způsobem komentoval snahy mnoha českých občanů o právní řešení existence Komunistické strany Čech a Moravy. Nejdříve jste označil volání po zákazu KSČM za směšné, v novoročním projevu jste pak úsilí vypořádat se právními demokratickými prostředky s ostudnou poslední stalinskou komunistickou stranou v Evropě označil za 'včerejší bitvy', jež bojovat 'není příliš obtížné a odvážné'. Vážený pane prezidente, omluvte se těm, kteří bez postranních úmyslů, vedeni vyššími principy mravními, se dlouhá léta či dokonce desetiletí snaží zbavit naši zemi bolševického dědictví - (autor senátor Jaromír Štětina, i proto zřejmě nevolil za prezidenta Václava Klause a dal přednost Janu Švejnarovi, jenž by měl být k těmto snahám, a jak se z poslední doby ukazuje, oprávněně, vstřícnější).
Ze Stanoviska Akademického klubu Společnosti pro vědu a umění k výstavbě radaru v Brdech: Výstavba radaru je rovněž pomocí naší zemi, i když toto zařízení je primárně určeno pro ochranu USA. Pokud nevyužijeme obranný systém USA, žádný obdobný mít nebudeme. Analýza argumentů odpůrců výstavby radaru vede k závěru, že buď sledují výlučně svoje osobní zájmy, nebo z principu zaujímají protiamerický postoj - (podepsán prof. Dr. František Sehnal, CSc. - Akademický klub je organizace, jež vznikla v roce 1958 ve Spojených státech a sloužila jako neoficiální mechanismus vědeckých a kulturních styků, tedy americké straně k pronikání do vědeckých institucí Československa).
Z osobní zpovědi šéfredaktorky Českého dialogu: Největší informaci o tom příšerném Únoru jsem získala z knihy Lubora Zinka ÚNOR. Je tam všechno o tom, jak se lidé postižení strachem změní na ubohé lidské trosky, schopné třeba zabít svého bližního, jak se zamindrákovaní blbečkové dovedou vyšplhat po zádech kamaráda k velmi pofiderní moci? Zkrátka Únor 48 - a to vím jistě - byl velký podvod na důvěře většiny občanů tohoto státu a zločinná komunistická organizace z toho tyje dodnes. Je vám to jedno? - (autorka Eva Střížovská)
A nakonec ještě vzkaz všem našim krajanům: Komunisté dokázali během krátké doby záměrně a účelově zlikvidovat paměť, duši, tradici, kulturu a elitu národa. Vyvraždili ji, vyhnali či jejím potomkům neumožnili studovat. Na odpovědná místa dosadili z velké části lůzu, neschopné, nezodpovědné a všeho schopné. (autor Ondřej Jahelka, redaktor ECHO, doplněno fotografií Jana Šinágla).
Co dodat? Pěkná reprezentace České republiky. Naši krajané budou mít o dění u nás vskutku úplný obrázek. Jen mně není jasné, zda mezi ty odpovědné vybrané komunisty z lůzy, neschopné, nezodpovědné a všeho schopné patřili i Jan Drda, ing. Holý, Jiří Frejka, akademik Šorm, profesor Husa, či třeba herec Jaroslav Průcha?